(Z důvodu zdravotních problémů se vystoupení Jiřího Fialy a Mrtvých konipásků neuskutečnilo).
Šílený výtvarník a básník J. S. Fiala, který působil jako zpěvák v kapelách Patologický orchestr města Mariánské Lázně, Litinovej Pepa and Průmyslovej plyn a The Quas i Modo Bells. Jeho velice temnou poezii bude doprovázet sdružení s osobností, které nemusejí zkoušet, a proto se scházejí jenom na jevišti.
http://vokno.cunas.cz/fotoalbum/album1/page_01.htm
Vznikli v roce 2006 s jasným programovým zaměřením, a to: zhudebnění příběhů Vratislava Brabence (s jeho laskavým svolením). V Burgtheatru tak došlo v podstatě na navázání hudební spolupráce, jež započala již v roce 1977 /The Úžas - The Suřík/...
Tato skupina existuje od roku 2006, nicméně jejich historie začíná koncem 80. let ve složení Martin Roh (zpěv), Miroslav Balatka (basová kytara),
Oldřich Podroužek (sax), Zdeněk Povolný (bicí) a Petr Tomášek (kytara) pod názvem BEATOVÉ DRUŽSTVO SOKOLOV.
Začátkem 90. let vydává skupina dvě kazetová alba a SP. Hudbu BEATOVÉHO DRUŽSTAVA SOLKOLOV lze charakterizovat jako klasický český underground,
slušně zahraný a (obzvláště co se atmosféry textů týče), velmi vydařený. Koncem 90. let následoval rozpad skupiny.
V pozměněné sestavě skupina pokračuje do roku 2001 bez saxofonu pod názvem TATAR & BULHAR, kde nahrazuje zpěváka Martina Roha zpěvačka Marina Černá.
V roce 2005 se dává dohromady původní zpěvák Martin Roh s některými bývalými členy skupin BDS a Blahostroj a zakládají skupinu BLAHOBEAT.
Současná sestava je Martin Roh (zpěv), František Kreysa (sax), Irena Reichlová (bicí), Jirka Konečný (kytara) a Míra Balatka (bas. kytara)
Jiříkovo vidění vzniklo v první půli roku 1996, původně jako improvizační odnož lokálně proslulé skupiny Jinovatka.
Jejich neradostné, temné skladby, které tak nemají na růžích ustláno, zato však mají rozhodně daleko k růžovým brýlím, šťastné současnosti a optimistickým zítřkům.
Od samotného počátku je jasné, že ačkoliv se pohybují plus mínus na undergroundové scéně, s klasickým českým "plastikovským" pojetím nemají mnoho společného
(když už, pak budou spíše pochopitelní pro posluchače DG307).
Výrazná účast elektronických rytmů i samplovaných zvuků a ruchů logicky navozuje inspirační spojení s EGM typu Front Line Assembly, ale i post
punkovým obdobím The Cure. Temné plochy zkreslených kytar s melodickými houslemi a ledově tepajícími elektronickými smyčkami, které ale podporují a
zdůrazňují klasické bicí.
Slovo "nálada" tu hraje nemalou roli, ale všeobecně je cítit snaha posluchače zastavit a přimět ho soustředit se.
Jiříkovo vidění vystoupilo na soutěžní přehlídce Malá Alternativa, na dvou ročnících festivalu Lipnice, Prostřední Vydří (Magor fest), UNDERGROUNDU
Pelhřimov, Babího léta v Bohnicích, Rocku pro zelený tulipán, Drop - In, atd.
Kapela navazující na dlouholetou a skvělou tradici undergroundové party Plus naši.
http://bandzone.cz/primitivakustik
Skupina odehrála svůj první koncert v červenci 1993. Impulsem bylo setkání Jindry Tolara a Michaela Hackera z Bayreuthu. Jindra Tolar měl za sebou tříletou existenci v bizarním sdružení Žába s peněženkou na zádech a právě působil v plzeňském Ložisku, které se blížilo ke svému konci. Vzájemná souhra v kytarové hře měla za následek vznik kapely. Přidali se osvědčení spoluhráči ze Žáby Stanislav Rybář a Karel Maso Koštejn. Odkazům do oblastí jazzu, psychedelie nebo hutného bigbítu dodával konečnou podobu zpěvák Michael, obohacující skladby myšlenkovými poselstvími a sociálně-psychologickými komentáři i pódiovou prezentací ve formě hraných mikropříběhů. V sestavě se zanedlouho objevil také saxofonista Ruda Rigo. Dalším prvkem zamýšleného konceptu vyjádřeného podtitulem ´spontanno performing art´ bylo v začátcích používání diapozitivů, od počátku je jedním ze znaků vystoupení prostor pro improvizaci. Improvizace a jamování zůstává důležitou součástí dodnes. FFF odehráli na české i německé straně řadu koncertů, v roce 1998 se tato sestava rozpadla (odchod saxofonisty a zpěváka). Zbylá čtveřice se po čase spojila s Jimem Solanem, Američanem žijícím tehdy v Karlových Varech; výrazově naprosto odlišný typ zpěváka s jiným přístupem i hudebním směřováním, zhutnění zvuku. V současné době FFF & Henry Dollar vystupuje s Michelem Hackerem i bez něj.
http://web.me.com/jtolar/Site/v%C3%ADtejte.html
Po tom, co se několik let různá vydavatelství (Black Point Music, Anne rec.) podobně věnují mapování domácích hudebních archívů, snadno lze
podlehnout dojmu, že vše důležité či zajímavé už na světlo vyplulo. Aktuálně vydaná vzpomínka na dávno u ledu uložený projekt Eman E.T.,
shromažděná na albu CO JE TO ZA LIDI? (Guerilla rec, 2008) je důkazem, že se dají stále lovit perličky ze dna.
Původně sólový projekt Ludvíka "Emana" Kandla působil vedle řady bizarností typu Sv. Vincent, jako úchylnost non plus ultra. Kdo měl to
štěstí vidět Emana oděného do potrhahných dámských pončocháčů, omotaného hadicí od vysavače a obutého do jedné lyžařské boty, asi jen tak nezapomene.
Hudebně se nejvíce blíží škatulce electronic body music, jejíž velký boom v té době právě probíhal. Později vznikla regulérní kapela, kde
coby baskytarista působil Mejla Hlavsa. Snadno tak lze vysledovat Kandlův hudební vývoj, od novovlných úletů, hysterie a snahy šokovat,
až k temným, skeptickým neradostným polohám, které předznamenaly po letech bubnování v Hudbě Praha a jeho dnešní účast v Plastic People Of The Universe.
Žižkovskej underground - pohrobci slavného Gi Gie B Endu, nebo spíše přímí následníci. Když ústřední postava Gigie odešel z kapely a muzikantům se zrovna nechtělo s hraním skoncovat, hráli chvíli pod jménem Be End, následně v nové sestavě založili Sladký konec.
Karlovarská hudební formace Valium vznikla na podzim 2009 v této sestavě: Víťa Kováč - bicí, David Keller -el.kytara, Bruno - basa. Prvotní zájem, který platí dodnes, je vytvářet vlastní, jakousi alternativní hudbu s prvky rocku, jazzu i psychedelie a tak trochu narušit růžolící se popovou kulturu převažující dnes snad v každém žánru. Víťa v 90. letech bubnoval v karlovarských kapelách Cirkus a White MB "Bílý Embéčka". Společně s Davidem už dříve hráli a jamovali. David má za sebou kapely jako Skrznaskrz, nebo Horká kaše. Bruno hrál před tím také v několika kapelách a Jindřich Morávek se několik let věnoval akustické kytaře prakticky individuálním způsobem, což znamená, že hrál na španělu jen tak pro sebe, než se dal dohromady s Davidem a začali spolu hudebně koketovat. Kapela potřebovala čtvrtého člena a tak David automaticky Jindřicha přizval. Už dávno před tím spolu s nimi hudebně koketoval i Pavel Ozzy Osvald, velmi dobrý kamarád, hrající na housle žijící v Německu. Prvním vystoupením 17.4. 2010 v Dalovické restauraci Pod mostem jsme kladně odstartovali fungování netradiční kapely VALIUM. Ať vám chutná.
http://bandzone.cz/valium#/valium
V nočních hodinách vzplanul oheň a reprodukovaná hudba vyplnila program až do ranního rozbřesku.