|
||
Pozvánka - Rankovice 2015
|
|
|
Sylva Krobová a celé trio Petr Tichý, Jan Jirucha, a Bilbo
|
|
KOONDA HOLAA - Kamil Krůta
|
|
|
||
|
Pozvánka - Rankovice 2015
|
|
|
|
Sylva Krobová a celé trio Petr Tichý, Jan Jirucha, a Bilbo
|
|
KOONDA HOLAA - Kamil Krůta
|
Hudební počátky se datují k roku 2007, když si pořídil svou první el. kytaru. Syky si udržuje image folk-alernative kytaristy a zpěváka.
http://bandzone.cz/sykypisnickar?at=info
Chomutovská alternativně-punková kapela Haj hou vznikla na 1. máje 1987 a od té doby s menšími i delšími pauzami a v proměnlivých sestavách funguje už skoro 27 let. Filozofie kapely vychází z ryze české varianty intelektuálního punk-rocku, který narozdíl od toho klasického britského, preferujícího především otázky sociální a společenské, v sobě vždy obsahoval prvky ironie, grotesky nebo perzifláže. Název "Haj hou" pak odkazuje ke sci-fi románu amerického spisovatele Kurta Vonneguta, Jr. "Groteska" (Slapstick or Lonesome No More!).
Sylvie Krobová je česká šansoniérka a herečka. Vystudovala operní zpěv na státní konzervatoři. V roce 2000 založila folkrockovou skupinu La Bouche, se kterou nahrála dvě demoalba. V prosinci 2005 skupina ukončila činnost, ale hned na začátku dalšího roku se Sylvie Krobová potkala s bubeníkem Štěpánem Smetáčkem a vznikla kapela nová. S touto kapelou nahrála třípísničkové promo-album. Jeden z členů této nové kapely, baskytarista Oto Sukovský (kromě něho v kapele hrál Michal Chroňák na elektrickou kytaru), vystupoval pak od června 2006 do září 2007 se Sylvií Krobovou ve dvou. Sylvie Krobová vystupuje také sólově, doprovází se na klavír a akordeon. Jako herečka účinkuje např. ve "Studiu Láďa" Ladislava Smoljaka. Působí také jako učitelka zpěvu na Základní umělecké škole v Dobříši, v roce 2003 založila soukromou uměleckou školu Otakárek. Sylvie Krobová, která je představitelkou emotivního šansonu. Má za sebou již tři úspěšné desky: bezbranný pohled na svět očima umělců Svět podivínů z roku 2008, dva roky starší křehce potemnělý Stín a v únoru 2011 nahrála na koncertě v Prachaticích živou desku - sbírku písňových textů Chvilka co se chytí.
Tato undergroudová kapela vznikla 6.ledna 2001 den po smrti Mejly Hlavsy, z členů kapel Darell Standing a The Suřík, kteří z obyčejnáho lidského přátelství a lásky k alkoholickým destilátům scházejí se ve zkušebně a kromě konzumace začínejí tvořit svoji muziku... občasně vystupují po Plzni, hlavně v klubu Kapsa. Hraje v obsazení Járečák - bicí, Sňéťa - 1. bassa, Berlín - 2. bassa, Sekyt - kytara, Helča - housle, Pilič, později Vlastík-zpěv, foukačka. Jako host občas vystupuje i plzeňská "local star" Milda Brunclík, známý jako K.H.Roudenský, zpívající svá hysterická blues. Ke skupině svým způsobem patří i Dušana Karezová, ač malířka, zde odvážná bubenice a nesmělá zpěvačka. Odchází Sekyt, přichází Čáp. Pan Cicvárek, ovčí člověk začíná více koncertovat, a díky tomu si občas zahraje i za hranicemi Plzně... Potom přestává chodit na zkoušky Sňéťa hlavně ze zdravotních důvodů. Sestava se stabilizuje, Járečák - bicí, Berlín - bassa, Helča - housle, Čáp - kytara, Vlastík - zpěv, foukačka. Roudenský občasný host. V té době vzstupuje hlavně s The Suřík,kteří tehdy byli jen Hamr - kytara, Filip - zpěv, saxofon. Takže je doprovázela rytmická sekce Pana Cicvárka, Járečák - bicí, Berlín - bassa. Odchází Čáp, přichází Koudaak. Helča odjíždí pracovat do ciziny. Cicvárci hráli rok bez houslí. Ale čekání se vyplatilo a do ovčího stáda přichází Jára Brož, studovaný konzervatorista, první housle v plzeňském divadle, Filharmonie, ale třeba i Interitus, Zajic company, BT'n'J a další. Vznikají nové songy, více se koncertuje, často i za hranicemi okresu i kraje, jako host na konec exceluje zpěvem Mařenka Čejková z Drtimosazi. Přichází den, kdy Pan Cicvárek, ovčí člověk hraje s The Plastic People of Universe, DG 307, MCH Band a další.
http://bandzone.cz/pancicvarekovciclovek
Posel temnoty, rodák z Čech migrující mezi USA a Evropou, svou tvorbu označuje jako psychadelické country/noir western. Jeho hudební minulost je spjata s mnoha soubory (např. The Stoogies, The Residents, Lydia Lunch) Projekt Koonda Holaa je jednočlenná americká kapela Kamila Krůty, hudebníka známého z působení v kapelách Už jsme doma, F.P.B 2 a Pseudo pseudo. Skupina F.P.B. 2 také vystoupila 30. května roku 1987 na druhém výtvarný a rockovým Služetínu. Když při jejich vystoupení vlezla do Služetínského statku policie pod záminkou rušení nočního klidu, tak FPB prohlašovali, že další skladbu hrají FPB pro StB. A to byl také jeden zdůvodů konce této skupiny. Od počátku devadesátých let minulého století žije Kamil Krůta v Americe, kde se svým projektem objíždí kluby a festivaly. V ČSSR, před svým odchodem do zahraničí, se proslavil především svržením sochy Klementa Gottwalda v Teplicích, za což byl po nějakou dobu vězněn.
http://bandzone.cz/zeekoondaholaa
"Říká se, že kdo si v letech 68/69 koupil album Velvetů s banánem, okamžitě založil kapelu. Když jsem se někdy v sedmdesátých letech seznámil s poezií Vratislava Brabence, okamžitě jsem věděl, že založím kapelu, která bude zhudebňovat výhradně jeho příběhy." Trvalo to vlastně jen moment - asi třicetpět let - a v roce 2007 vznikl Burgtheater. Basa a zpěv se saxofonem z pravěkého, lokálně známého undergroundového Suříku a mladá rocková kytara. Pro zpestření bicí automat a pak už jen svolení a požehnání samotného Vratislava Brabence. A bylo to...
http://bandzone.cz/burgtheater
Criminals Poems Richarda Lišáka Hrdého za doprovodu karlovarská alternativní formace Valium.
Excelentní želetavská kapepa Vobruč band s charismatickým Vlastou za mikrofonem zhudebňující texty velikánů českého undergroundu, jako např. Egona Bondyho, Fandy Pánka ...
Původně sólový projekt Ludvíka "Emana" Kandla působil vedle řady bizarností typu Sv. Vincent, jako úchylnost non plus ultra. Kdo měl to štěstí vidět Emana oděného do
potrhahných dámských pončocháčů, omotaného hadicí od vysavače a obutého do jedné lyžařské boty, asi jen tak nezapomene.
Hudebně se nejvíce blíží škatulce electronic body music, jejíž velký boom v té době právě probíhal. Později vznikla regulérní kapela, kde coby baskytarista působil
Mejla Hlavsa. Snadno tak lze vysledovat Kandlův hudební vývoj, od novovlných úletů, hysterie a snahy šokovat, až k temným, skeptickým neradostným polohám, které
předznamenaly po letech bubnování v Hudbě Praha a jeho dnešní účast v Plastic People Of The Universe.
Pražská undergroundová poněkud nedoceněná kapela působící v letech 1979 - 1999.
Gró kapely tvořili Pavel Čermák, Petr Čermák, Petr Hrkal, Vítek Novák/ Rosnecký, Vladimír Liška. Všichni jsou zarytí a dobří muzikanti, samozřejmě s hraním nepřestali
a rozprchli se po různých hudebních formacích (This is this, Alarm, Abigail, Poco Loco, Folimanka Blues, Letouni soumraku, Tichá Šárka ...aj.) Někteří z nich se dali
na dráhu muzikálů a klasické hudby. Hudebně se Hokr plaví v poněkud temných vodách. Přesněji řečeno v syrových peřejích vedoucích od pramenů starého českého (nikoliv
však přímo plastikovského) undergroundu a ovlivněných částečně třeba i prog a art rockem 70. a 80. let. Instrumentálně výtečně vybavení v důsledku toho znějí hodně
svébytně, což jen stvrzují podivuhodné texty Vladimíra Lišky plné neuchopitelných, mnohdy až bizarních metafor a asociací.
Slum působí od roku 2001 a spojila se v něm hudební invaze Zelího a ostatních s básněmi převážně Milana Erbena. Kořeny tohoto hudebně poetického sdružení lze hledat v lidech okolo bývalých Zpěváčků a v inspiraci českými a moravskými básníky jako je například Bohuslav Reynek, Ivan Diviš, Ivan Martin Jirous .... Písně, které hrají na nejrůznějších - možných i nemožných - místech doslova zlidověly a můžeme o nich mluvit dnes doslova jako o hitech českého podzemí.
Tato skupina existuje od roku 2006, nicméně jejich historie začíná koncem 80. let ve složení Martin Roh (zpěv), Miroslav Balatka (basová kytara), Oldřich Podroužek (sax),
Zdeněk Povolný (bicí) a Petr Tomášek (kytara) pod názvem BEATOVÉ DRUŽSTVO SOKOLOV.
Začátkem 90. let vydává skupina dvě kazetová alba a SP. Hudbu BEATOVÉHO DRUŽSTAVA SOLKOLOV lze charakterizovat jako klasický český underground, slušně zahraný a
(obzvláště co se atmosféry textů týče), velmi vydařený. Koncem 90. let následoval rozpad skupiny.
V pozměněné sestavě skupina pokračuje do roku 2001 bez saxofonu pod názvem TATAR & BULHAR, kde nahrazuje zpěváka Martina Roha zpěvačka Marina Černá. V roce 2005
se dává dohromady původní zpěvák Martin Roh s některými bývalými členy skupin BDS a Blahostroj a zakládají skupinu BLAHOBEAT.
Současná sestava je Martin Roh (zpěv), František Kreysa (sax), Irena Reichlová (bicí), Jirka Konečný (kytara) a Míra Balatka (bas. kytara)
Legendární teplická undergroundová skupina, která z kalných vod podzemí vybočovala značnou instrumentální zručností, vycházející ze stejných hudebních kořenů jako např. King Crimson. Naopak syrový a typicky undergroundový zpěv/křik, včetně politicky zabarvených textů neumožňoval kapele vystupovat jinde, než na neveřejných akcích.
Akustický projekt dvou zaťatých rockerů z nichž jeden je mimo jiné taky kouzelník.
http://bandzone.cz/kolbenakavlik
Jiříkovo vidění vzniklo v první půli roku 1996, původně jako improvizační odnož lokálně proslulé skupiny Jinovatka. Jejich neradostné, temné skladby, které tak nemají na růžích ustláno, zato však mají rozhodně daleko k růžovým brýlím, šťastné současnosti a optimistickým zítřkům. Od samotného počátku je jasné, že ačkoliv se pohybují plus mínus na undergroundové scéně, s klasickým českým "plastikovským" pojetím nemají mnoho společného (když už, pak budou spíše pochopitelní pro posluchače DG307). Výrazná účast elektronických rytmů i samplovaných zvuků a ruchů logicky navozuje inspirační spojení s EGM typu Front Line Assembly, ale i post punkovým obdobím The Cure. Temné plochy zkreslených kytar s melodickými houslemi a ledově tepajícími elektronickými smyčkami, které ale podporují a zdůrazňují klasické bicí. Slovo "nálada" tu hraje nemalou roli, ale všeobecně je cítit snaha posluchače zastavit a přimět ho soustředit se. Jiříkovo vidění vystoupilo na soutěžní přehlídce Malá Alternativa, na dvou ročnících festivalu Lipnice, Prostřední Vydří (Magor fest), UNDERGROUNDU Pelhřimov, Babího léta v Bohnicích, Rocku pro zelený tulipán, Drop - In, atd.
http://bandzone.cz/jirikovovideni
Historie tohoto tělesa je velmi složitá a spletitá. Vznikla asi někdy v chmurné zimě roku 1993, po těžkém mejdanu z popudu prvního zpěváka Karlose za přispění Blanky a Pavluše.
Ale teprve po připojení kytaristy Borise začala získávat určitou formu a dostávat tu správnou tvář. Po zmatcích a rozpadech (1997) kapela po dvou rocích znovu procitla a vrhla
se na podia s novou neutuchající silou.S přimhouřením očí lze říct, že Čočka je (původně) něco jako sesterská kapela skupin Idiot Crusoe a Pokojíček.
Čočka je typická pohřebním tempem a ponuře romantickými texty. Není koncertu, kdy by nedošlo alespoň k nepatrné personální změně, ovšem kapele to na kráse a síle rozhodně neubere,
možná spíše naopak. Těžko říci, zda již pevné jádro skupiny rezignovalo na stabilní formu kapely, či obměny Čočky vnímat coby vrchol přirozeného vývoje.
Svou tvorbu představí známý olomoucký básník a signalista Miroslav Miky Marusjak, jenž vydal například knížku Dunění ticha nebo drobnou sbírečku, kterou vložil do krabičky od cigaret....
